Zákonnost hromadného rušení členství v družstvu Krušnohor

4. 3. 2016

ilustrační foto

Stavební bytové družstvo Krušnohor rozeslalo jedné části jeho členů oznámení o zániku členství. Za účelem důkladného posouzení daného případu je nezbytné nastínit některé základní principy vyplývající z platné legislativy a judikatury. Cílem tohoto rozboru je posoudit, zda družstvo postupovalo v souladu se zákony České republiky, když některým svým členům ukončilo členství pouhým administrativním vyškrtnutím ze seznamu členů.

Spousta lidí v Mostě nyní tuto otázku s SBD Krušnohor řeší, co přesně pro ně oznámení znamená a zda je ukončení členství touto cestou platné. Toto oznámení je doručováno i těm, kteří členy družstva nikdy nebyli (koupili byt od vlastníka v domě „pod správou Krušnohoru“, ale nepodali přihlášku do družstva).

Krušnohor informoval své členy o „zániku členství“ sdělením prostřednictvím dopisu datovaném 29. ledna 2016. Zásilka byla členům rozeslána obyčejnou poštou. Povšimněte si, že „oznámení o zániku členství“ je neadresné a neurčité (už oslovení „vážený pane, vážená paní“). Sdělení podepsal za družstvo pouze zaměstanec družstva (jeho ředitel), tedy nikoli předseda představenstva, popř. místopředseda a další člen představenstva, což ovšem koresponduje s tvrzením Krušnohoru, že jde pouze o sdělení o zániku členství, nikoli o vyloučení z družstva.

Dopisní obálka od Krušnohoru

Oznámení o zrušení členství

Co zákon říká o zániku členství v družstvu?

Členství v družstvu může zaniknout pouze na základě právních skutečností stanovených zákonem. Stanovy družstva nemohou určovat další důvody zániku členství, mohou pouze blíže rozvést důvody zániku členství uvedené v zákoně. Zde je zákonem stanovený taxativní výčet důvodů zániku členství v družstvu (§ 610 zákona o obchodních korporacích):

Způsoby zániku členství
§ 610
Členství v družstvu zaniká
a) dohodou,
b) vystoupením člena,
c) vyloučením člena,
d) převodem družstevního podílu,
e) přechodem družstevního podílu,
f) smrtí člena družstva,
g) zánikem právnické osoby, která je členem družstva,
h) prohlášením konkursu na majetek člena,
i) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena,
j) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu,
k) zánikem pracovního poměru podle § 579 odst. 2, neurčí-li stanovy jinak, nebo
l) zánikem družstva bez právního nástupce.

Na tomto místě je třeba upozornit, že Stavební bytové družstvo Krušnohor se zcela nepodřídilo zákonu o obchodních korporacích. (V souvislosti s rekodifikací občanského práva byl zrušen obchodní zákoník, kterým se družstvo řídilo. Od 1.1.2014 se družstvo řídí novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, které obchodní zákoník a starý občanský zákoník nahradily. Zákon o obchodních korporacích v přechodných ustanoveních umožňuje obchodním korporacím, tj. i družstvům, aby se i nadále zčásti řídily obchodním zákoníkem, což je i případ SBD Krušnohor, který se režimu zákona o obchodních korporacích plně nepodřídil. Vnitřní poměry družstva tak nadále zčásti upravuje obchodní zákoník, což může být trochu matoucí, protože mezi odbornou veřejností nepanuje úplná shoda ohledně toho, na která konkrétní práva a povinnosti se může vztahovat obchodní zákoník, a na která zákon o obchodních korporacích.)

Pokud se ovšem jedná o důvody vyloučení z družstva podle § 610, tak jednak je předmětné ustanovení zákona kogentní (byť tedy se stále vedou diskuse, jaká část obchodního zákoníku by se pro případ subjektu, který se nepodřídil zákonu o obchodních korporacích použila), avšak navíc rovněž tak dle obchodního zákoníku byla úprava obdobná, tj. bylo možné ukončit členství v družstvu pouze ze zákonem stanovených důvodů, mezi něž nezaplacení stanoveného poplatku nepatří.

Vzhledem k tomu, že v případě SBD Krušnohor se jedná o družstvo bytové, pak je nutné též zmínit úpravu důvodů vyloučení z bytového družstva, ta je zvláštní (speciální) k obecné úpravě důvodů vyloučení z družstva, obsažená v § 614 až 622. Důvody jsou pro tento případ stanoveny v § 734:

§ 734
(1) Člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstva,
a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo
b) byl-li nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.

Obecná úprava vyloučení se proto použije všude tam, kde § 734 nestanoví jinak. Uplatní se proto zejména procedura, nikoliv však – ve vztahu k tzv. bydlícím členům bytového družstva – důvody vyloučení. Na rozdíl od obecné úpravy nelze bydlícího člena z bytového družstva vyloučit pro porušení jakékoliv členské povinnosti, popřípadě z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.

Tedy pokud to shrneme, tak nelze (ani ve stanovách) upravit zánik členství nad rámec důvodů v zákoně. Pokud by se družstvo chtělo některých svých členů „zbavit“, tak by je muselo vyloučit (což je procedura stanovená v rámci zákona o obchodních korporacích, vyloučení pak vždy musí předcházet písemná výstraha). Pro případ vyloučení by pak záleželo na tom, zda jde o tzv. bydlícího či nebydlícího člena družstva, tedy zda je nebo není nájemcem družstevního bytu.

Položme si otázku, jaké je současné postavení v družstvu z tohoto pohledu těch členů, kterým SBD Krušnohor zaslal oznámení o zániku členství. Jsou v nájmu ohledně některého z bytů ve vlastnictví družstva? Nebo původní byt v nájmu měli převeden do osobního vlastnictví?

Podle všeho SBD Krušnohor oznámení o zániku členství rozesílá pouze vlastníkům, kterým již dříve převedl byt do jejich vlastnictví.

Rozbor stanov

Nyní se už dostáváme k samotné textaci stanov, na kterou družstvo ve svém oznámení odkazuje. Čl. 19 odkazuje na ustanovení čl. 13 písm. m), které ve stanovách striktně vzato není – je zde ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. m). Samotné toto ustanovení je pak neurčité – hovoří o povinnosti ostatních členů neuvedených v písm. k) a l), přičemž v těchto ustanoveních se hovoří o členech družstva – fyzické a právnické osobě (nic o tom, že by se mělo jednat o bydlící či nebydlící členy – žádné takové rozdělení co do stanovení povinností členů ve stanovách není). Tedy jinými slovy ve stanovách není ani přesně definována povinnost nebydlícího člena (člena nemajícího uzavřenu nájemní smlouvu ohledně žádného družstevního bytu), pro jejíž porušení by bylo možné tzv. nebydlícího člena vyloučit.

Čl. 19
Zánik členství
1) Členství v družstvu zaniká:
k) nezaplacením ročního příspěvku nebydlících členů uvedených v čl. 13 písm. m), který je splatný do konce kalendářního roku, za který je hrazen. Členství zaniká k 30. červnu následujícího roku, pokud nebude do tohoto data uhrazen;

Čl. 13
Členské povinnosti
1) Člen družstva je povinen zejména:
k) hradit příspěvek na správu měsíčně ve výši 129,- Kč za byt (nebytový prostor) + DPH v zákonem stanovené výši, 30,- Kč za garáž + DPH v zákonem stanovené výši, pokud se jedná o člena družstva – fyzickou osobu,
l) hradit příspěvek na správu měsíčně ve výši 129,- Kč + DPH v zákonem stanovené výši za byt (nebytový prostor), 30,- Kč + DPH v zákonem stanovené výši za garáž, pokud se jedná o člena družstva – právnickou osobu,
m) hradit příspěvek na správu ve výši 300,- Kč + DPH v zákonem stanovené výši ročně, který je splatný do konce kalendářního roku, za který je hrazen, pokud se jedná o ostatní členy neuvedené v odstavci k) a l),

V každém případě čl. 19 odst. 1 písm. k) stanov, na který družstvo odkazuje v zaslaném oznámení, není v souladu se zákonem, neboť tímto stanovy překračují zákonný rámec (viz § 610 zákona o obchodních korporacích). Členství v družstvu může zaniknout pouze na základě právních skutečností stanovených zákonem. Stanovy nemohou určovat další důvody zániku členství, mohou pouze blíže rozvést důvody zániku členství uvedené v zákoně (např. v otázce vyloučení z družstva). K takovému zániku členství by nemělo být přihlíženo právě s ohledem na skutečnost, že je v rozporu se zákonem. Nesplnění povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. m) stanov by mohlo být důvodem pro vyloučení z družstva (v takovém případě by však družstvo muselo členovi nejprve zaslat výstrahu a výzvu k nápravě).

Protože důvody zániku členství v družstvu jsou kogentně stanoveny zákonem a nelze se od nich odchýlit, pak důvod, o který se Krušnohor ve svém oznámení opírá, je neplatný pro jeho rozpor se zákonem.

Jak stanovy definují „nebydlícího člena“

Označení „nebydlící člen“, „bydlící člen“ a „člen – vlastník“ nejsou příliš srozumitelná. Striktně vzato žádná definice ve stanovách není a stanovy žádné rozdělení na „bydlící“ a „nebydlící“ členy družstva neobsahují (viz čl. 4 stanov, který by mohl a měl rozlišení na jednotlivé kategorie členství v družstvu obsahovat, avšak neobsahuje).

V judikatuře Nejvyššího soudu je označení „nebydlící člen“ konstantně užíváno pro člena bytového družstva, který ještě nemá uzavřenu s družstvem nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, ale na uzavření smlouvy má přednostní právo, jakmile by mělo družstvo k dispozici volný byt.

Z textu „oznámení o zániku členství“ ovšem spíše vyplývá, že družstvo za „nebydlící členy“ interně chápe ty členy, kterým převedlo družstevní byt do jejich vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb. Takové chápání však nemá oporu ani v zákoně, ani v judikatuře, ostatně ani ve stanovách samotného SBD Krušnohor.

Činnosti družstva
Čl. 3
2) Předmět činnosti družstva je zejména:
a) správa a provoz majetku ve vlastnictví družstva, vlastníků členů družstva a ostatních osob,

Čl. 25
Vypořádací podíl
1) Zánikem členství vzniká bývalému členovi nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl je roven výši splněného vkladu ke dni zániku členství, a to:
a) u nebydlícího člena (člen, kterému dosud nevzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru podle čl. 32) se rovná základnímu členskému vkladu;
b) u nájemce družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru se rovná základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu;
c) u vlastníka (člena, jemuž družstvo převedlo družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor do vlastnictví) se rovná…

Čl. 80
Samospráva
2) Členové družstva se zařazují do jednotlivých samospráv podle rozsahu práv vyplývajících z jejich postavení a výše členských vkladů v družstvu a okruhu působnosti samosprávy. Podle rozsahu práv se zařazují samostatně:
a) členové-nájemci družstevních bytů a družstevních nebytových prostor (samosprávy bydlících);
b) členové, kterým nesvědčí právo nájmu k družstevnímu bytu nebo družstevnímu nebytovému prostoru a nejde o členy-vlastníky (samosprávy nebydlících);
c) členové-vlastníci, kterým družstvo převedlo byt a nebytový prostor podle jiného právního předpisu (samosprávy vlastníků).
d) členové-nájemci družstevních bytů a družstevních nebytových prostor spolu s členy-vlastníky bytů a nebytových prostor (společné samosprávy členů nájemců a členů vlastníků).
Členové s více druhy práv mohou být členy více druhů samospráv.

Čl. 81
Členská schůze samosprávy
1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva. Členy samosprávy jsou všichni členové – nájemníci, nebydlící či vlastníci bytů a nebytových prostor zařazeni do okruhu její působnosti.

Otázky a odpovědi

Běží členovi lhůta pro reakci na ukončení členství, příp. pro podání žaloby?

Pokud se jedná o lhůtu – žádná neběží. Běžela by, pokud by člen byl vyloučen, ale to se nestalo. Lidé obdrželi „pouze“ sdělení o ukončení členství. Pokud by trval spor a družstvo své členy nechtělo jako členy akceptovat, pak by ale stejně nezbylo, než žalovat na určení, že člen je členem družstva.

Je možné podat hromadnou žalobu?

Hromadná žaloba v našem právním řádu upravena není. Vyžaduje se, aby byla žaloba individuální. V daném případě nejspíše ani není co žalovat. Maximálně by bylo možné to řešit cestou dopisu Krušnohoru (možná rovnou shromáždění delegátů jako vyššímu orgánu družstva) s tím, že považujete jejich dopis za bezpředmětný s ohledem na jeho neadresnost (rozesílají ho všem bez přesné specifikace a individualizace) a zejména s ohledem na to, že důvod, o který se opírají, je v rozporu se zákonem. A že tedy z tohoto důvodu trváte na tom, že vaše členství nadále pokračuje.


Facebook Google plus Twitter 

Komentáře

5 komentářů k článku: Zákonnost hromadného rušení členství v družstvu Krušnohor

  • Mrzout, 13. 3. 2016 #

    Ve zpravodaji Stavebního bytového družstva Krušnohor (březen 2016, ročník XIX, číslo 3) na straně 5 je zveřejněn článek s nadpisem “Neporozumění obsahu dopisu vneslo mezi vlastníky rozruch”, autor Mgr. Petr Prokeš – člen redakční rady zpravodaje, tiskový mluvčí družstva. Dle autora tohoto článku bylo na první pohled viditelné, koho se obsah dopisu o “vyloučení” skutečně dotkl. Měli by si na SBD Krušnohor udělat pořádek – jeden říká, že jde o zánik členství, druhý (tiskový mluvčí, redaktor zpravodaje), že jde o vyloučení. To, co Mgr. Prokeš píše ve svém článku dále o lidech středního a staršího věku, lidech rozumných a zodpovědných, kteří snad v životě neudělali jediný dluh a mladých vlastnících a družstevnících, kteří ve frontách chyběli a namísto uhrazení poplatku vlastníka, v tomto případu družstevníka, asi dávali přednost nákupu drahých dovolených, oblečení nebo elektroniky je nebetyčná demagogie z níž vstávají chlupy na těle.

  • Lubomír Gomboš, 13. 3. 2016 #

    Vlastníci posílají Krušnohoru každý rok nejméně 250 miliónů korun, se kterými může představenstvo volně hospodařit. To snad stojí za trochu pokory a možná i vděku?

    Zpravodaj Krušnohor

  • Brumbál, 13. 3. 2016 #

    Pokud budeme brát za správné, že zánik členství se týkal cca 15 000 nebydlících členů (vlastníků), tak SBD Krušnohor se připravil ročně o cca 4.500.000,- Kč na příspěvcích. Nevím a ani nedokážu odhadnout, kolik je to celkem SVJ, kterým správu domu vykonává SBD Krušnohor a je zároveň pověřeným vlastníkem, nebo jen vykonává správu ale vlastníci v těchto SVJ platí rovněž 4,- Kč/bytová jednotka jako příspěvek Svazu českých a moravských bytových družstev jelikož jejich SVJ jsou členy tohoto svazu; jde rovněž o nezanedbatelnou částku kterou platí vlastníci “za nic”.
    Pokud mě paměť neklame, tak se to ze strany pracovníků a vedení SBD Krušnohor zsdůvodňovalo tak, že pokud bude SVJ člen tohoto svazu tak bude mít výkon správy za jiné peníze než SVJ nečlen svazu. Domnívám se, že v SVJ, kde je SBD Krušnohor pověřený vlastník, tak členství ve shora jmenovaném svazu nebylo schváleno na shromážděním vlastníků v souladu se stanovami (podotýkám, že ve většina takových SVJ má schválené “Vzorové stanovy”) a u SVJ, kde mají zvolený výbor podepsali přihlášku členové výboru aniž by tato záležitost byla schválena na shromáždění vlastníklů.

  • Brumbál, 28. 11. 2016 #

    Ve svém komentáři k článku dne 13.3.2016 jsem mimo jiné napsal: “… vlastníci v těchto SVJ platí rovněž 4,- Kč/bytová jednotka jako příspěvek Svazu českých a moravských bytových družstev jelikož jejich SVJ jsou členy tohoto svazu…”.
    Toto moje tvrzení se po dalším “pátrání” ukázalo jako nesprávné. Žádné SVJ, kterým SBD Krušnohor vykonává správu a je zároveň jejich statutárním orgánem (pověřeným vlastníkem, předsedou) anebo jen vykonává správu domu není členem SČMBD – tuto skutečn ost jsem si ověřil na jeho pobočce v Ústí nad Labem. Zmiňovaný příspěvek ve výši 4,- Kč/bytová jednotka je SČMBD předepsán jejich členu – SBD Krušnohor. SBD Krušnohor tuto svoji povinnost přenesl na vlastníky – u SVJ, které měly s SBD Krušnohor uzavřenou Smlouvu o obstarání domu, toto měl i zakotveno ve smlouvě s tím, že poplatek se odvádí 2x ročně. SBD Krušnohor vystavil SVJ fakturu, SVJ fakturovanou částku převedlo na účet SBD Krušnohor…………………..

  • Brumbál, 29. 11. 2016 #

    Položme si otázku – je místopředseda představenstva SBD Krušnohor a ředitel správy družstva v jedné osobě bydlící člen družstva či nebydlící člen družstva?


Vložit komentář:

E-mail nebude zveřejněn.

Přidáním čtenářského názoru do diskusí či fóra souhlasíte s všeobecnými podmínkami.


Vzory a formuláře