Hromadné rušení členství v družstvu Krušnohor zasáhlo tisíce lidí, je však neplatné

2. 3. 2016

ilustrační foto

Bytové družstvo Krušnohor rozesílá některým svým členům oznámení o zániku členství. Mohlo by se jednat o 14 až 17 tisíc lidí. Pokud jste tento dopis také dostali a jste stejně překvapení jako já, pak čtěte dále.

Přesné číslo by musel sdělit Krušnohor, jde jen o hrubý odhad počtu členů, kterých by se mohlo oznámení týkat. Odhad vychází z poslední zveřejněné výroční zprávy družstva za rok 2014, ve které je uvedeno, že družstvo má 23209 členů a spravuje 23194 jednotek, z nichž 6102 je družstevních bytů v majetku družstva a dále, že spravuje 15388 jednotek ve vlastnictví (z nichž je 1021 rovněž v majetku SBD Krušnohor a tyto byty pronajímá). (Zde je nutno vysvětlit, že Krušnohor samozřejmě žádné jednotky nespravuje, ale pouze smluvně vykonává administrativní činnosti pro společenství vlastníků jednotek, mezi něž patří vyřizování korespondence, vedení účetnictví, správa rozpočtu, zpracování vyúčtování služeb atd. Správcem domů jsou jednotlivá SVJ, nikoli Krušnohor.)

Na základě Krušnohorem zveřejněných údajů je tedy možné přibližně odhadnout, že toto oznámení mohlo družstvo poslat 14 až 17 tisícům lidí. Odhad možná nesedí, mnoho vlastníků prodalo svůj byt a z Mostecka se odstěhovalo, ale své členství v družstvu neukončili. Kupující pak přihlášku do družstva podat mohli, ale nemuseli. Některá SVJ také přešla k jiné správcovské firmě a dotyční vlastníci své členství v družstvu rovněž neukončili, Krušnohor jejich domům své služby už neposkytuje, ale lidé mu v členské evidenci zůstali. V jiných případech zase jeden vlastník (člen družstva) může vlastnit více bytů, ale členství v družstvu má jen jedno. Není tedy možné jednoduše kalkulovat, že co jednotka, to člen družstva. Také ne všechny byty v majetku družstva musí být nutně obsazeny družstevníky, Krušnohor je může pronajímat a bydlící nájemník členem družstva být vůbec nemusí. Pokud se v tuto chvíli už přestáváte orientovat, pak je mi líto, ale problematika družstevního členství je opravdu složitá. Krušnohor by musel zveřejnit, kolik má členů-nájemců, kolik členů-vlastníků a kolik členů-žadatelů. Nikde jsem však konkrétní čísla nenašel.

Na okraj je třeba podotknout, že zákon zná pouze jedno členství v družstvu, zákon nerozlišuje mezi kategoriemi členství, což však nevylučuje, aby družstvo stanovami své členy interně rozdělilo do určitých skupin (Krušnohor své členy rozděluje do tří kategorií: člen-nájemce, člen-vlastník, člen-žadatel). Ke všem členům však musí družstvo přistupovat rovnoprávně. Bližší informace najdete v samostatném článku Tři kategorie členství v družstvu Krušnohor.

Odhad je možné opírat také o cenu poštovného, samozřejmě ani tu neznám. Pokud by např. Krušnohor zaplatil České poště na poštovném 120 000 Kč a budeme-li vycházet z předpokladu, že pošta může nabídnout u hromadných zásilek individuální cenu např. 9,90 Kč, dopočteme se přibližně 12 tisíc zásilek. Bez přístupu k informacím však nemá význam po počtu adresátů dále pátrat, je možné, že Krušnohor se sám odhodlá sdělit, kolika lidem vlastně oznámení poslal.

Jak je to s členstvím vlastníků v družstvu?

V Mostě v 90. letech prodávalo byty ještě město. Po roce 2002, kdy Most převedl zbylé bytové domy na akciovou společnost Mostecká bytová, uzavírala kupní smlouvy už Mostecká bytová.

Při posledním rozprodeji bytů v letech 2009-2011 stanovilo město (v té době kontrolované představenstvem SBD Krušnohor) podmínku, že dosavadní nájemníci v domě pro jeho odkoupení buď založí svoje družstvo, nebo vstoupí do družstva už existujícího (viz pravidla pro prodej obytných domů z 28.5.2009). Nejčastěji nájemníci vstupovali právě do Stavebního bytového družstva Krušnohor. Družstvům pak město budovy prodalo.

Ještě před prodejem budovy do vlastnictví družstva se mělo alespoň 60 % nájemníků z domu stát členy družstva (ale ti, kteří nechtěli, nemuseli, mohli zůstat nadále jen nájemníky a byt si od družstva pronajímat, Krušnohor se tak za velmi výhodných podmínek dostal k velkým majetkům).

Při vstupu do družstva musel nájemník nejprve vyplnit členskou přihlášku, zaplatit základní členský vklad (v případě Krušnohoru šlo o 300 Kč) a počkat, až představenstvo přihlášku schválí. Následně poštou obdržel rozhodnutí o přijetí za člena. Z bývalého nájemníka městského bytu se stal člen družstva (v členské evidenci Krušnohoru veden v kategorii „člen-nájemce“).

Následně mohl družstevník převést byt do svého vlastnictví a byt od družstva odkoupit. Z nájemníka se stal vlastník. A to je zajímavý moment. Mnoho lidí se mylně domnívá, že odkoupením družstevního bytu nějak automaticky zaniklo i jejich členství v družstvu. Tak tomu ovšem není. Účast v družstvu zůstala zachována i po převodu bytu do osobního vlastnictví.

Každý, kdo koupil byt od družstva a aktivně neukončil své členství, zůstává členem družstva samozřejmě i nadále a v členské evidenci družstva je veden v kategorii „člen-vlastník“.

A tady nastává terminologický zmatek plynoucí z ne úplně vzorně napsaných stanov SBD Krušnohor. Všimněte si, že v rozesílaném oznámení o zániku členství je odkazováno na čl. 19 odst. 1 písm. k) stanov. V daném článku se pak uvádí, že jacísi „nebydlící členové“ jsou povinni platit jakýsi příspěvek podle čl. 13 písm. m) – takové ustanovení nicméně ve stanovách neexistuje. Nebuďme ale puntičkáři, předpokládejme, že autor stanov chtěl odkázat na čl. 13 odst. 1 písm. m) – jenže v něm se píše o „ostatních členech“, nikoli o nebydlících členech. Problém také je, že citovaný čl. 19 odst. 1 písm. k) nikterak nerozvádí, kdo je nebydlícím členem. Vlastně stanovy v žádné své části výslovně nedefinují pojem nebydlící člen.

Stanovy

Vedení družstva přišlo s bláznivou teorií, že kdo nezaplatil poplatek 300 Kč za rok 2014, jeho členství v družstvu k 30. červnu 2015 automaticky zaniklo. Celé pojetí čl. 13 odst. 1 písm. m) a čl. 19 odst. 1 písm. k) je ovšem zvoleno tak nešťastně, až jsou obě ustanovení docela pravděpodobně neplatná. Všimněte si, že v čl. 13 odst. 1 písm. m) je odkazováno na ostatní členy neuvedené v odstavcích k) a l). A v odstavcích k) a l) se pak hovoří o členech-fyzických osobách a členech-právnických osobách. Možná tímto zjištěním někoho šokuji, ale na světě neexistuje jiná osoba, než fyzická nebo právnická; celý odst. m) hovořící o ostatních osobách, je nesmyslný.

Záhada nebydlícího člena

Když nahlédnete ve stanovách do čl. 80, najdete nesmělý pokus o definici jednotlivých kategorií členství v družstvu Krušnohor:

  • člen-žadatel („nebydlící člen“) je člen, který ještě nemá uzavřenu s družstvem nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, a na přidělení družstevního bytu čeká, na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu má přednostní právo (tedy člen družstva bez bytu, pro které se vžilo označení „nebydlící člen“)
  • člen-nájemce („bydlící člen“) je člen, který už má uzavřenu s družstvem nájemní smlouvu k družstevnímu bytu (tedy člen družstva s bytem, pro které se vžilo označení „bydlící člen“)
  • člen-vlastník je člen, kterému družstvo převedlo družstevní byt do jeho vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb.

Koho ale vlastně činovníci Krušnohoru považují za „nebydlícího člena“ je tak trochu záhadou. Vyjdeme-li z oznámení, zdálo by se, že družstvo „nebydlící členy“ chápe jako množinu a členy-žadatele a členy-vlastníky jako jejich podmnožiny. To by pak ovšem mohlo znamenat, že družstvo ruší členství hromadně nejen vlastníkům, ale i žadatelům o družstevní byt.

Když nahlédnete do kupní smlouvy uzavřené mezi vámi a SBD Krušnohor, pravděpodobně v ní najdete následující odstavec, dokládající, že samo družstvo řadí členy, kteří privatizovali byt, do kategorie „člen-vlastník“.

Kupní smlouva

Kdo tedy vlastně má platit roční poplatek 300 Kč + DPH není ze stanov vůbec jasné, protože podle čl. 13 odst. 1 písm. k) by všichni členové teoreticky měli platit měsíční poplatek 129 Kč + DPH (protože všichni jsme fyzické osoby). Jenže tomu tak není, Krušnohor tuto platbu v praxi vybírá pouze od členů-nájemců (viz předpis plateb člena-nájemce), členům-vlastníkům ji nikdy nepředepsal (viz předpis plateb člena-vlastníka).

Všimněte si, že oba předpisy obsahují položku příspěvek člena na správu. Zde je nutno vysvětlit, že v případě společenství vlastníků nejde o žádné družstevní nájemné, ale ve skutečnosti je takto klamavě označena odměna za správu, kterou pro tato společenství Krušnohor provádí a každý měsíc fakturuje. Domnívám se, že i u družstev je užívání pojmu „příspěvek na správu“ diskutabilní, podle zákona jde o pojem ze společenství vlastníků jednotek a u bytových družstev je užití tohoto pojmu opravdu raritou (přesvědčte se sami nahlédnutím do občanského zákoníku do § 1180 a do dříve platného zákona o vlastnictví bytů do § 15). Jde o oblíbený trik našeho družstva, který používá pro oklamání vlastníků a nájemníků, což koresponduje s jeho podnikatelskými zájmy: vyprovokovat co největší terminologický zmatek ve snaze zamezit vlastníkům a nájemníkům zorientovat se v bytové problematice. Čím méně lidí bude bytovému družstevnictví a bytovému spoluvlastnictví rozumět, tím déle může Krušnohor těžit z nevědomosti svých zákazníků.

(Ne)ukončení členství v družstvu

Kdo by chtěl svoje členství v družstvu ukončit, musí tzv. z družstva vystoupit, a to svým písemným prohlášením adresovaným družstvu. (Platí, že když do nějaké organizace vstupujete, musíte z ní pak i vystoupit, nechcete-li v ní už být.) Nebo je také možné s družstvem podepsat dohodu o zániku členství. Nicméně tento krok je třeba provést aktivně. Samo od sebe ke zrušení členství v družstvu dojít nemůže. Po ukončení členství následně družstvo vrací členský vklad, který člen zaplatil při vstupu do družstva (v případě Krušnohoru tedy 300 Kč).

Shrňme si to. Převodem bytu do osobního vlastnictví nezaniká členství v družstvu a pokud jste své členství neukončili, jste stále členy družstva. Koupě nebo prodej bytu naprosto nijak nesouvisí s členstvím v družstvu (koupí bytu se stáváte automaticky ze zákona členem společenství vlastníků jednotek, ale vaše členství v družstvu nezaniká; SVJ a družstvo jsou dvě odlišné organizace).

Členství v družstvu nemůže zaniknout ani přechodem vašeho SVJ k jiné správcovské firmě. Kupodivu mnoho lidí v Mostě si myslí, že když jejich SVJ vypovědělo Krušnohoru mandátní smlouvu o správě a přešlo k jinému správci (např. k Dospře, nebo si začali zajišťovat správu sami svými silami), tak že se jejich členství v družstvu opět nějak automaticky zrušilo. Ani tak tomu samozřejmě není. I oni nadále zůstávají členy družstva, dokud aktivně své členství neukončí. Přechod k jiné správcovské firmě s tím opět nesouvisí.

Mnoho lidí prodá svůj byt a odstěhuje se z Mostu, a někteří se opět domnívají, že jejich členství v družstvu skončilo. I v tomto případě platí, že pokud aktivně své členství neukončili, jsou členy družstva nadále, i kdyby se přestěhovali daleko. Mimochodem podle stanov platí, že každý člen je povinen oznamovat družstvu změnu doručovací adresy, aby družstvo vědělo, kam posílat dopisy. Když ale člen prodá byt a odstěhuje se neznámo kam, družstvo nemá možnosti, jak se dopátrat jeho místa pobytu.

A tak se stanou v družstvu nezvanými „hosty“.

K čemu Krušnohor vlastníky potřeboval?

Na souběžné existenci členství v družstvu a společenství vlastníků není nic špatného a po jistou dobu dokonce bylo pro vlastníky teoreticky výhodné. Mohli se podílet na rozhodování družstva a platili družstvu nižší odměnu za správu.

Krušnohor toto „prázdné“ členství mimochodem využíval jako marketingový nástroj. Samozřejmě v novinách vypadá pěkně, když se Krušnohor může chvástat, že má 23 tisíc členů. Může předstírat mohutnou organizaci. Že tisíce lidí často netuší, že jsou započítáváni mezi členy, není asi důležité.

Protože privatizace bytového fondu v Mostě skončila a Krušnohor se už nepotřebuje podbízet, tak se uvnitř družstva řešilo, jak se zbavit mnoha tisíc členů, kteří mu v družstvu zůstali. A tak se v prosinci 2013 pokusili do stanov vpašovat paragraf, že když člen družstva-vlastník nezaplatí roční poplatek 300 Kč + DPH, zanikne mu členství (poplatek existoval už v předchozích stanovách od roku 2001, ale s jeho neplacením nebylo spojeno zrušení členství). Nicméně se tato „akce“ činovníkům družstva příliš nepovedla, bližší informace najdete v samostatném článku Zákonnost hromadného rušení členství v družstvu Krušnohor.

Dá se říct, že to je takové ne úplně férové jednání s několika tisíci členy, které Krušnohor po mnoho let marketingově využíval a když už je nepotřeboval, tak se jich zbavil tak, že jim hromadně zrušil členství a oni mu nyní místo 129 Kč musí platit 156 Kč.

Starý a nový předpis: najděte pět rozdílů

Loni v létě na začátku dovolených si s námi Krušnohor zahrál hru „najdi pět rozdílů“. Na obrázku vidíte porovnání dvou předpisů, levý představuje předpis úhrad platný do 30.6.2015, pravý představuje předpis platný od 1.7.2015. Nový předpis rozeslal Krušnohor bez souhlasu společenství vlastníků v průběhu července všem vlastníkům z jím spravovaných SVJ (Krušnohor poskytuje své služby 230 společenstvím). Pro zvětšení můžete na obrázek kliknout.

Předpisy Krušnohoru

Když se podíváte pozorně, zjistíte, že Krušnohor lstivě hodil na jednu hromádku jednotlivé položky z tzv. příspěvku na správu domu a pozemku (Krušnohorem nesprávně označovaným jako „pevné položky“). Domnívám se, že záměrem bylo zakrytí navýšení odměny, kterou Krušnohor fakturuje SVJ a kterou navýšil ze 129 Kč na 156 Kč za jednotku. Tuto svou hypotézu rozvinu v článku dále, bohužel nyní nastávají komplikace pramenící z nedostatku informací o hospodaření družstva, které Krušnohor před svými členy spíše utajuje. Předložím dvě možné verze vysvětlení, proč Krušnohor k navýšení ceny za správu a znepřehlednění předpisu úhrad přistoupil.

Možná si pamatujete, jak se činovníci družstva v dávné minulosti pyšně vychloubali, že přišli na „fígl“, jak udržovat poplatek za správu nízko.

Totiž. Podle jednoho staršího stanoviska ministerstva financí z roku 2004, když bytové družstvo pro vlastníky spravuje jejich dům a zajišťuje jejich bytové potřeby a současně jsou všichni vlastníci členy družstva, nemusí k ceně za vedení správy připočítávat DPH, protože v takovém případě nejsou služby družstva ekonomickou činností. Proto by mohl Krušnohor vlastníkům účtovat jen holou odměnu 129 Kč (předtím 119 Kč). Uplatňování tohoto výkladu v praxi má však mezi daňovými poradci i své oponenty. První háček spočívá v tom, že odměnu bez DPH lze účtovat jen vlastníkům – fyzickým osobám (tj. 129 Kč), vlastníkům – právnickým osobám už je nutné poplatek účtovat s DPH (tj. 156 Kč), jelikož právnická osoba nemá bytovou potřebu a poskytování služeb pro ně by už bylo ekonomickou činností. Mnohem podstatnější výhrada však směřuje k tomu, že výklad ministerstva financí lze pravděpodobně uplatnit jen na případy, kdy družstvo spravuje dům ještě před ustavením společenství vlastníků jednotek v domě. Po ustavení SVJ už totiž družstvo své služby neposkytuje přímo vlastníkům, ale poskytuje je SVJ a uskutečňuje tedy ekonomickou činnost. Naprostý průšvih pak je, pokud by družstvo účtovalo poplatek bez DPH vlastníkům, kteří nejsou členy družstva – a k tomu mohlo docházet, když člověk koupil byt, ale nepodal přihlášku do družstva. Družstvo pak ve prospěch nečlena vykonává služby, které jsou předmětem DPH.

Je třeba podotknout, že citované stanovisko ministerstva financí vzniklo v roce 2004, tedy v době, kdy stará SBD a LBD spravovala domy, kde paralelně fungovalo BD a SVJ, resp. SVJ ještě vůbec nebylo ustaveno. Za situace, že by SVJ ještě nevzniklo a družstvo by vykonávalo zákonnou správu (viz § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů – pokud družstvo …, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního družstva … plní povinnosti správce …, vznikne společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než jednu čtvrtinu.) by pak poplatek za správu byl vlastníky bytů hrazen přímo družstvu (tj. nikoliv SVJ, které ještě nevzniklo) a jednalo by se o poplatek za služby, která spočívají v zajišťování bytových potřeb (byť členů družstva, kteří už nejsou v nájmu, protože byt převedli do svého vlastnictví).

Pokud by tedy družstvo vykonávalo správu podle citovaného § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů, nejednalo by se o uskutečňování ekonomické činnosti a poplatek by skutečně DPH nepodléhal. V průběhu času však došlo ke změně a SVJ začala v domech vznikat. Je proto sporné, zda lze citovaný ministerský výklad uplatňovat též na domy, kde společenství vlastníků vzniklo dávno a družstvo v domě vlastní třeba jen jeden byt.

(Zde je nutno vysvětlit, že Krušnohor samozřejmě nevybírá odměnu za své služby přímo od vlastníků, ale nejprve od SVJ. Když nahlédnete do účetních dokladů vašeho společenství vlastníků jednotek, najdete mezi nimi každý měsíc vystavovanou fakturu za správu v celkové výši podle počtu jednotek v domě, rozpočteno na jednotku 129 Kč. Je-li v domě např. 86 bytů, fakturuje Krušnohor vašemu SVJ měsíčně 11094 Kč. SVJ pak tuto cenu rozúčtuje na každou jednotku stejně – a vyjde 129 Kč. Příjemcem poplatku 129 Kč od vlastníků je pak každé jednotlivé SVJ, každé jednotlivé SVJ, které má uzavřenu smlouvu s družstvem jako se správcem, pak hradí družstvu jako správci odměnu za výkon správy – činností definovaných v mandátní, resp. příkazní smlouvě. Tedy ve vztahu k družstvu se jedná o odměnu za výkon určité činnosti, která podléhá DPH.)

A nyní se vrátíme k předpisu plateb platnému od 1.7.2015. Všimněte si, že od července 2015 už Krušnohor u částky 129 Kč uvádí „plus DPH“ (viz předpis plateb vlastníka), čili SVJ z našeho příkladu už neplatí 11094 Kč, ale 13423 Kč a na každého vlastníka pak přenáší 156 Kč.

Předpis Krušnohoru

(Zde je nutno vysvětlit, že navýšení je podle § 1208 občanského zákoníku ve výhradní kompetenci shromáždění SVJ a Krušnohor nebyl oprávněn bez souhlasu poplatek navyšovat na 156 Kč. Správný postup dle § 37 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty by byl výpočet daně z celé částky, tedy Krušnohor by měl odvést ze 129 Kč daň 22 Kč. Nové předpisy příspěvků, které Krušnohor v červenci 2015 rozeslal vlastníkům bez vyžádání ze strany SVJ – tedy protiprávně, jsou neplatné a vlastníci nebyli povinni vyšší platby začít hradit.)

Celých 11 let Krušnohor možná neodváděl do státního rozpočtu ze své odměny daň z přidané hodnoty, ačkoli odměna byla předmětem daně. Přitom povinnost odvádět DPH by mělo družstvo už od roku 2004, kdy se stalo plátcem DPH. A tak možná Krušnohor z opatrnosti začal DPH uplatňovat. (S čímž by korespondovala změna předpisů plateb vystavených Krušnohorem k 1.7.2015 s uvedením „129 Kč + DPH“.)

Možná je ale i druhá verze vysvětlení. Krušnohor samozřejmě mohl DPH odvádět i předtím. Ze 129 Kč mohl odvádět 22 Kč a jeho příjem by byl 107 Kč. Na předpisu plateb pro vlastníky totiž vůbec nemá povinnost uvádět, že nějaká platba podléhá DPH. Jak jsme si vysvětlili výše, svou odměnu Krušnohor neúčtuje přímo vlastníkům, ale fakturuje ji společenstvím vlastníků a ty ji pak rozpočtou na jednotlivé vlastníky. Protože SVJ nejsou plátci DPH, nemohou samozřejmě na předpisech plateb DPH vyčíslovat. Uvedení částky „129 Kč + DPH“ na předpisech tedy postrádá smysl a jeho záměrem je spíše vyvolat optický klam.

Je totiž možné, že Krušnohor jen potřeboval zvýšit svou odměnu a tak činovníci družstva začali demagogicky argumentovat novým občanským zákoníkem a daní z přidané hodnoty (kterou použili jen jako obchodní trik, jak zvýšit cenu). A proto v červenci 2015 vystavili vlastníkům nepřehledné předpisy a zanesli poznámku „plus DPH“, aby zvýšenou cenu za správu skryli.

Záměr se Krušnohoru podařil – proti neoprávněnému navýšení předpisu úhrad jen málokdo protestoval, a tak se nyní může družstvo vrátit k „původnímu stylu“ předpisů, jak vyplývá z jednání představenstva z konce roku 2015:

Návrat k původním předpisům

Malá daňová vsuvka

Vraťme se ale k poplatku 300 Kč, kvůli jehož neplacení zrušil Krušnohor členství tisícům lidí. Vysvětlení by si už zasloužilo, jakou konkrétní výši příspěvku vlastně Krušnohor hodlal vybírat. Stanovy určují, že poplatek činí 300 Kč + DPH v zákonem stanovené výši. Člen družstva si musí sám zjistit jakou sazbu DPH uplatní a sám vypočítat konkrétní částku.

Stanovy a oznámení

V oznámení však Krušnohor nárokuje úhradu pouze 300 Kč. Můžeme usuzovat, že jde o případ, na který se vztahuje osvobození a formulace ve stanovách „v zákonem stanovené výši“ pak asi není na škodu, koneckonců se běžně používá v obchodních smlouvách, protože platnost smlouvy může trvat mnoho let a zákon o dani z přidané hodnoty se často mění. Všimněte si však, že ve stejném čl. 13 v odst. 1 písm. o) už stanovy předpokládají (dole pod tabulkou), že DPH nebude na některé úhrady uplatňováno: K výše uvedené částce základu úhrady se připočítává DPH v zákonem stanovené výši, pokud úhrada podléhá DPH. V příslušném ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. m) však tato alternativní možnost chybí. Stanovy Krušnohoru tedy nejsou v otázce uplatnění DPH právě důsledné. Naopak, když nahlédneme do již zrušené družstevní směrnice pro placení poplatků (SO – 18/2011), vidíme zde, že Krušnohor opravdu DPH přičítat přece jen asi nechtěl. (Tato směrnice však vycházela z předchozích stanov družstva z roku 2011, aktuálně tedy už není podstatná.)

Směrnice pro placení poplatků

Možná se vám zdá toto bazírování na bezvadném znění stanov jako přehnané. Jenže v první řadě je totiž třeba položit otázku, jaký je vlastně účel tohoto poplatku 300 Kč a kdo by ho měl platit. Jedinou správnou odpověď může dát opět jen Krušnohor, který však účel poplatku nikde ve stanovách nevysvětluje. Můžeme se domnívat, že se jedná zřejmě o příspěvek na administrativní práce – evidenci členské základny, korespondenci se členy apod. Je ale možné, že samotný příspěvek není v souladu s § 744 zákona o obchodních korporacích. Pokud je asi právně špatně „příspěvek“, tak je těžké mluvit o tom, jak správně zaúčtovat. A když se něco právně špatně posoudí a špatně zaúčtuje, tak se může vyskytnout i problém v daních.

Jsem také přesvědčený, že když chce podnikatel od zákazníka zaplatit, měl by mu vyčíslit konkrétní částku k úhradě, nemůže od laika očekávat, že sám určí správnou sazbu a provede výpočet. (Při sazbě DPH 21 % se dopočítáme 363 Kč.) Vysvětlení ze strany Krušnohoru, že „každý člen družstva by měl znát stanovy“ je proto neslušným, bezohledným a arogantním výsměchem řadovým členům družstva, kteří nejsou kvalifikovaní odborníci na daně, aby na základě studia stanov sami určili správnou sazbu DPH. Styl komunikace, kterou zvolilo družstvo Krušnohor ve vztahu ke svým členům a zákazníkům, vzbuzuje velké zklamání z mezilidských vztahů, pravidel elementární slušnosti a úcty jednoho k druhému. Chápu, že pracovníci družstva beznadějně hledali jakýkoliv argument pro vysvětlení zrušení členství, o jehož nezákonnosti musí nutně vědět, ale učinili to natolik netaktně, že spíše své zákazníky rozzlobili:

Vysvětlení

Malá účetní vsuvka

To se už dostáváme k odpovědnosti za správné a úplné vedení účetnictví. Pokud totiž SBD Krušnohor tvrdí, že jeho členové měli stanovami předepsánu úhradu tohoto poplatku a jeho splatnost byla do 31.12.2014, pak jako účetní jednotka snad měl tyto pohledávky prohnat svým účetnictvím (poplatek 300 Kč je příjmem družstva). Poplatek pak vést jako pohledávku za členem, platby patřičně evidovat a nedoplatky vymáhat – po 31.12., kdy se pohledávka překlopila do pohledávky po splatnosti.

To by pak mohlo znamenat, že Krušnohor měl k 26.1.2015 odvést na dani z přidané hodnoty stovky tisíc Kč (nad rámec běžného odvodu z jím uskutečňované ekonomické činnosti) – předpokládejme však, že žádné DPH přece jen odvedeno být nemělo, protože poplatek by mohl být od DPH osvobozen, jak jsme usoudili výše.

Dále několik miliónů Kč mohlo vstoupit do základu daně ke zdanění daní z příjmů za rok 2014 (kdo účtuje v podvojném účetnictví, musí zdaňovat i pohledávky, které mu nebyly zaplaceny). Ani to pravděpodobně tak nebude, protože pro základ daně u bytových družstev je nejprve potřeba rozdělit výnosy a náklady na daňové a nedaňové, a pokud příspěvky na správní výdaje platí členové družstva, mělo by se jednat o výnosy nedaňové, které budou ve formuláři daňového přiznání vyloučeny. Družstvo by tedy bylo z obliga.

Jestli se vám to celé zdá zamotané, pak cítíte správně. Družstvo se dostalo do velké patálie, kterou bude nyní složitě vysvětlovat a kterou už asi nikdy rozumně nevysvětlí. Pokud by se nakonec ukázalo, že celý poplatek byl předepsán neplatně, pak ovšem Krušnohor nemůže rušit členství těm členům, kteří nezaplatili platbu, která právně neexistuje, která ani není účetně evidována a kterou nejspíše Krušnohor neměl v úmyslu nikdy vybírat. Že Krušnohor možná tuto platbu nikdy ani vybírat nechtěl, vyplývá z vysvětlení, které Krušnohor zveřejnil na svých webových stránkách na konci února 2016:

Vysvětlení

Pochopitelně platí, že i když něco nebylo účtováno, neznamená to, že by to nemělo být zaplaceno. Členové družstva by se tak měli ptát, zda se už nejedná o pochybení představenstva SBD Krušnohor, které mělo dbát na správné hospodaření družstva a mohlo svou nečinností porušit péči řádného hospodáře nevymáháním dlužných příspěvků. Družstvu tak mohla vzniknout snadno vyčíslitelná škoda. Protože tento poplatek byl stanovami předepsán již od roku 2001, mohla by být členům představenstva přičtena škoda v ohromné výši (právo na zaplacení totiž podléhá promlčení, soudně vymahatelné jsou jen nepromlčené pohledávky).

Nebudu se však pouštět do detailů, dávám to jen jako námět k přemýšlení.

Informační tma

A jak byli družstevníci o změně stanov a jejich přípravě informováni? Bohužel o osudovém poplatku 300 Kč družstvo aktivně svou členskou základnu neinformovalo, ani o jeho existenci nebylo nic publikováno na stránkách vnitřního zpravodaje Krušnohor. Vlastně poplatek tutlali.

Níže vidíte náhled facebookového profilu Krušnohoru a leták, který družstvo v polovině února narychlo vyvěsilo ve svém sídle v ulici Čsl. armády v Mostě, když nešťastné pracovnice z recepce a z členské evidence nestíhaly odpovídat na dotazy zoufalých družstevníků ohledně rozesílaného dopisu.

Facebook

Leták

Povšimněte si, jak mnoho obchodníků svádí na nový občanský zákoník snad všechny problémy světa. Také Krušnohor použil nově přijatý zákoník jako výmluvu. Když loni v červenci Krušnohor vystavil nové předpisy plateb a protiprávně navýšil příspěvek na správu domu, předsedům domovních výborů vedení družstva tajemně vysvětlovalo „dostali jsme to nařízeno, souvisí to s novým občanským zákoníkem“ (Od koho to dostali nařízeno? Jak to souvisí?). Obávám se však, že toto svévolné navýšení příspěvku a rušení členství v družstvu naprosto nijak nesouvisí se starým ani novým občanským zákoníkem. Vlastně nesouvisí s žádným zákonem České republiky.

Níže vidíte náhled facebookové skupiny města Mostu s diskusí nad obdrženým oznámením. Z lidí tryská naprostý zmatek a telefonické dotazy na infolinku Krušnohoru k rozuzlení vůbec nepomáhají. Jasno nevnesl ani předseda jednoho z domovních výborů, který na přímou otázku jen odpověděl, že nesmí reagovat.

Jde jen o kompilaci některých příspěvků, pokud máte účet na Facebooku, můžete se začíst sami. Diskuse proběhly dvě (1, 2). Všimněte si zejména odkazů na panikařící staré lidi, kteří dopis pochopili jako hrozbu ztráty bytu, nebo že dluží nějaké peníze.

Facebook

Jak mohl Krušnohor postupovat správně podle zákona?

Zajisté není vůbec nic špatného na tom, že družstvo požaduje po svých členech jakýsi „členský příspěvek“. To je úplně v pořádku. Jeho roční výše 300 Kč (v případě uplatnění DPH 21 % však 363 Kč) se také nezdá jako přehnaná.

Krušnohor ovšem měl rozeslat členům dopisy, ve kterých by informoval, že jsou povinni hradit roční příspěvek na činnost družstva. V dopise pak měla být vyčíslena konkrétní částka (300 Kč nebo 363 Kč), uvedeno číslo bankovního účtu, variabilní symbol a termín splatnosti.

Současně by mohlo družstvo informaci vyvěsit v domech formou sdělení na domovních vývěskách, na webové stránce www.sbdkrusnohor.cz a ve vnitrodružstevním zpravodaji Krušnohor.

Nic z toho se ale nestalo. Družstvo o úmyslu zavést poplatek nikoho neinformovalo.

Také jste si všimli, že družstvo na stránkách své tiskoviny pro družstevníky obsáhle informuje o událostech, které se družstva nikterak nedotýkají, ale tak důležitou záležitost, jako je aktivace „spícího“ poplatku, jehož nezaplacení může přivodit zánik členství mnoha tisíců lidí, důsledně utajuje? Přitom právo na informace je jedním ze základních principů správného fungování bytového družstva a toto právo zakotvuje i zákon o obchodních korporacích. Informovat družstevníky by však zřejmě bylo v příkrém rozporu s podnikatelskými zájmy vedoucích činovníků Krušnohoru.

Spiknutí domovníků?

Smutné je, že o hrozbě hromadného rušení členství neinformovali své voliče ani jejich delegáti z družstevního parlamentu, kteří změnu stanov schvalovali. Přitom podle stanov Krušnohoru má „delegát jednat v souladu se zájmy členů z volebního obvodu a vyžádat si jejich pokyny a informovat je o přijatých rozhodnutích“ (čl. 68 ve stanovách). Budu rád, když se v diskusi pod článkem ozve někdo, koho jeho delegát o hrozbě vyloučení z družstva osobně informoval. Seznam delegátů najdete na webových stránkách družstva, včetně jejich rozřazení do volebních obvodů, zeptejte se tedy toho svého, zda vůbec tušil, o čem hlasuje. A pokud věděl, co změna stanov způsobí, tak se zeptejte, proč svou smluvní povinnost nesplnil a proč vás neinformoval.

Neviděl bych ani nic špatného na tom, kdyby družstvo radilo lidem se vzdát členství s vysvětlením, že pro družstvo představují zbytečné administrativní náklady. Mnozí by to jistě pochopili a z družstva sami vystoupili.

Chápu, že pro družstvo může být rizikové, klesá-li početně skupina členů-nájemců a vzrůstá masa členů-vlastníků a nebydlících členů. Jejich počet postupně roste, zatímco počet členů-nájemců bude spíše dále klesat. Lze pochopit, že vedení družstva jednoho dne dospěje k názoru, že se s těmito členy musí rozloučit. Je samozřejmě ještě jedno možné řešení: v případě, že stoupá počet převedených bytů do osobního vlastnictví, zamyslet se nad rozumností další existence družstva.

Není ale možné, aby se družstvo části svých členů zbavilo nezákonně. Obzvláště pokud má družstvo politické ambice, nemůže samo porušovat zákony státu, ve kterém je politicky aktivní.

SBD Krušnohor není jediným družstvem, který se s masou „neaktivních členů“ snaží vypořádat. Podobný problém řeší každé družstvo, které se účastnilo privatizace městského bytového fondu. Nikde v republice jsem ale nenašel jediný případ, kdy by družstvo takto flagrantně porušilo zákon a zrušilo členství tisícům lidí pouhým administrativním vyškrtnutím ze seznamu členů.

Každé družstvo se s problémem vypořádává jinak. SBD Mír v Brně ještě v roce 2008 rozesílalo vlastníkům dopis s návrhem na ukončení členství. V roce 2013 pak družstvo všem nebydlícím členům zaslalo doporučené dopisy za účelem zjištění, zda i nadále trvá jejich zájem o členství v družstvu spolu s výzvou k vyplnění evidenčního dotazníku a připojen byl i vzor žádosti o ukončení členství dohodou – 500 lidí své členství ukončilo ihned, 200 lidí dotazník vyplnilo a aktivně tak projevilo zájem o zachování členství, 500 zásilek se vrátilo jako nedoručených (neznámý pobyt) a 300 členů zásilku převzalo, ale nereagovalo. Současně družstvo v novinách a na svých webových stránkách zveřejnilo výzvu pro ty členy, kteří se z Brna odstěhovali a neohlásili změnu své adresy, aby na správě družstva aktualizovali kontaktní údaje.

Některá slušná družstva na svých webových stránkách dokonce zveřejňují návod, jak členství ukončit (např. Nový domov v Brně, SBD Hlubina v Ostravě). Jiná družstva sice udržovací členský poplatek také zavedla, ale aspoň členy obesílají složenkami a při nezaplacení pošlou upomínku (např. SBD Pokrok v Praze).

Právní vsuvka

Zajímavá otázka je, zda náhodou není roční poplatek na správu družstva 300 Kč + DPH sám o sobě protiprávní. Tato platba totiž není předepsána všem členům družstva, ale jen jedné skupině členů, a sice tzv. nebydlícím členům. Vždyť vést agendu nájemného a záloh bydlících členů je pro družstvo ještě mnohem finančně náročnější než vést pouhý seznam nebydlících členů.

Družstevní stanovy sice mohou rozšiřovat a upřesňovat zákonné podmínky vzniku, trvání a zániku členství, ale na nediskriminačním základě. Jakákoliv poplatková povinnost směřovaná jen k jedné skupině členů může být pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Pokud se poplatek některých skupin netýká vůbec a někomu je předepsán, dopouští se družstvo nerovného zacházení. Vedení družstva nemůže libovolně rozhodovat, kterou skupinu zatíží dodatečným poplatkem a kterou ne.

Níže ocituji právní názor předního odborníka na bytové družstevnictví JUDr. Tomáše Dvořáka, PhD.:

Děje-li se odchod těchto členů z bytového družstva na základě vzájemně slušného chování a dohody anebo z vlastní vůle těchto členů cestou jejich jednostranného vystoupení, nelze proti tomu mít námitky. Stejně tak nelze mít bytovému družstvu, resp. v praxi spíše jeho vedení, za zlé, že se snaží tyto členy k odchodu přemlouvat.

Jako naprosto neomluvitelné a hrubě protiprávní lze označit metody, kdy se člen k odchodu donucuje. V praxi se vžilo zejména používání tzv. udržovacího poplatku za členství.

Reálně se jedná o to, že bytové družstvo požaduje po těchto členech platbu určité paušální částky za to, že i nadále mohou zůstat členy. Někdy se tato platba též odůvodňuje údajnými administrativními náklady spojenými s vedením seznamu členů. Ekonomicky je přitom tato částka zpravidla nastavena tak, aby její výše byla rovna výši nároku člena na vypořádací podíl po zániku členství. Pokud člen platbu neuhradí, následuje jeho vyloučení z bytového družstva spojené s jednostranným započtením nároku na udržovací poplatek proti nároku člena na vypořádací podíl, takže v důsledku tohoto postupu bytové družstvo „úspěšně ušetří“. Přitom se mnohdy cynicky kalkuluje, že kvůli částce v řádu několika set korun se nikdo nebude chtít soudit.

V některých případech bytové družstvo – ve snaze nezatěžovat se administrativní stránkou věci – celý postup „vylepšilo“ tak, že členy, kteří udržovací poplatek neuhradí, prostě přestane považovat za členy, vyřadí je z členské evidence a mnohdy jim i upře nárok na vypořádací podíl.

Jiná bytová družstva – vědoma si protiprávnosti svého jednání – se pokouší odůvodnit existenci těchto poplatků poukazem na administrativní a jiné náklady, které vznikají v souvislosti s vedením seznamu nebydlících členů a svoláváním zasedání členských schůzí cestou zasílání pozvánek. Ani jeden z těchto argumentů nemůže zjevně obstát. Předně v éře počítačů nikdo nemůže argumentovat vysokými náklady na vedení členské evidence. A dále je jen věcí bytového družstva a jeho členů, jaký způsob svolávání zasedání členských schůzí si ve stanovách určí. Pokud se určí, že bude zasedání svoláváno např. oznámením publikovaným na webových stránkách bytového družstva, je to možné; zasílání tradičních pozvánek není rozhodně jedinou možností.

Všechny tyto postupy jsou zcela zjevně nezákonné a velmi nemravné, neboť trvání členství v bytovém družstvu nelze podmiňovat žádným plněním. Bytové družstvo nemůže svévolně naúčtovat členovi nějaké platby, aniž by existoval právní důvod (titul) takového nároku. I bez existence právního důvodu plnění může člen bytového družstva přispět; pak se ovšem jedná o dar, který je – jak známo – vždy dobrovolný a bytové družstvo si jej nemůže vynucovat.

Odjakživa totiž platilo, platí a platit bude, že lidé se k sobě mají chovat slušně.

Zdroj: DVOŘÁK, Tomáš: K některým dalším otázkám členství v bytovém družstvu. Vyšlo v notářském časopise Ad notam, 2/2007, str. 37.

Mimochodem, argumentace vysokými náklady na svolávání zasedání členských schůzí v případě SBD Krušnohor nemůže už vůbec obstát, protože družstvo členské schůze po ustavení SVJ v domě dále nesvolávalo ani na žádné schůze nezvalo. V některých samosprávách nezasedala členská schůze patnáct let a poslednímu výboru vypršel mandát také dávno.

Co s tím?

Provedený způsob ukončení členství ze strany Krušnohoru je bezpochyby nehorázný. Žádná smlouva ani stanovy nemohou porušovat zákon. A paragraf, který vedení družstva do stanov pokoutně přidalo v prosinci 2013, je křiklavě nespravedlivý.

Když si prostudujete rozbor k oznámení o zániku členství a rovněž si přečtete dotčená ustanovení stanov SBD Krušnohor, na které je v oznámení odkazováno, nutně musíte dojít k závěru, že jde o jednu z typických kulišáren, které představenstvo SBD Krušnohor na obyvatele Mostecka zkouší poslední léta a které jim procházejí.

Možná jste také byli v minulosti svědky, kdy se na zasedání shromáždění vašeho SVJ nesměle zvedl jeden z vašich sousedů a navrhl, že by v zájmu společenství stálo za úvahu oslovit jinou správcovskou firmu a nebo zajišťovat správu domu sami vlastními silami. Načež se ze sálu ozvaly výkřiky „já se nechci odtrhnout od Krušnohoru!“ a na tom diskuse skončila. Jak se asi tito lidé cítili, když na ně ze schránky vypadlo oznámení o zániku členství v jejich družstvu Krušnohor? Zachovají družstvu bezvýhradnou loajalitu i nyní?

Otázka zní, co s tím? Upřímně řečeno, většině vlastníků členství v družstvu k ničemu není a nějaké spory s družstvem jim i přes zjevně neplatné vyloučení bezpochyby nestojí za nějaké handrkování. Proč zůstat členy, když to nemá žádné výhody? Je dosti možné, že mnozí vlastníci ani nemají zájem na dalším pokračování svého členství v družstvu, jen často nevědí, že členy zůstávají i nadále a kdyby jim to někdo řekl, vystoupili by sami. Z praktického hlediska pro většinu vlastníků nemělo význam zůstávat po odkoupení bytu členem družstva (jediný praktický význam byl ten, že vlastníci platili družstvu nižší odměnu). Čili pro většinu lidí asi nemá smysl se tímto dopisem zabývat. Jediné, co mohou po Krušnohoru chtít, aby jim vrátil základní členský vklad 300 Kč, který kdysi zaplatili.

Na vrácení má každý nárok, pokud ovšem nebyl započten na kupní cenu, je třeba v každém jednotlivém případě nahlédnout do kupní smlouvy. (Já v kupní smlouvě započtení ovšem nemám. A protože kupní smlouvy asi Krušnohor uzavíral se všemi stejné, je dosti pravděpodobné, že základní členský vklad nezapočetl nikomu a bude ho tedy muset v případě ukončení členství vracet.) Koneckonců, pokud by Krušnohor měl v úmyslu vlastníkům členství ukončit, mohl elegantně využít právě toto započtení základního členského vkladu na kupní cenu. Podle čl. 24 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů platilo, že převodem jednotky zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

A když nahlédnete do kupní smlouvy uzavřené mezi vámi a SBD Krušnohor, pravděpodobně v ní najdete následující odstavec:

Kupní smlouva

Pokud se zrušením členství nesouhlasíte, můžete podat žalobu na neplatnost svého vyloučení, resp. asi spíše určovací žalobu, kdy v rámci řízení o určení členství soud rozhodne, že jste členem družstva nadále. Zvažte však, zda pro vás členství v družstvu má nějaký význam. V praxi snad jen tehdy, pokud jste čekali na nájem družstevního bytu nebo nebytového prostoru.

A jestliže naopak z družstva chcete odejít, tak jediný možný a zákonný způsob ukončení členství v družstvu je poslat Krušnohoru dopis, kterým oznamujete své vystoupení z družstva. Nebo osobně zajděte do sídla Krušnohoru a podepište dohodu o skončení členství s tím, že by vám okamžitě na pokladně vyplatili vypořádací podíl podle čl. 12 písm. g) a čl. 25 stanov (vyplatit vám také nemusí nic, to je ale třeba posoudit případ od případu).

Potíž ovšem je jinde a družstvo si přivodilo do budoucna opravdu velké problémy. Ukončování členství zvoleným způsobem je nezákonné a tedy neplatné. Všichni lidé, kteří obdrželi tento dopis, podle všeho zůstávají členy družstva i nadále. Představte si, že za deset let začne Krušnohor stavět družstevní byty. Pak může kdokoliv přijít a o přidělení bytu se ucházet. A pokud družstvo mezitím skartuje členské spisy, nebude ani vědět, kdo je a kdo není člen. Úplně nejhorší totiž je, když jste šéf organizace a ani nevíte, kdo všechno je vaším členem, to už je anarchie, která nepovede k ničemu dobrému. Ke všemu čekají v roce 2017 Krušnohor družstevní volby do shromáždění delegátů a možná až 17000 členů bude z účasti na nich nezákonně vyřazeno. A až někdy v budoucnosti dojde k obměně představenstva družstva a jeho členy se stanou osoby schopné řádně užívat svůj rozum, budou muset nutně řešit i tento historický balvan.

Je trestuhodné, že se vedení Krušnohoru při změně stanov v prosinci 2013 neporadilo s právníky, ne vždy je metoda lidové tvořivosti funkční. Ostřílení družstevní veteráni museli tušit, že tímto nepromyšleným krokem mohou družstvu do budoucna přivodit velmi vážné problémy, poškodit dobré jméno družstva a možná bohužel způsobit i velkou finanční škodu.

Shrňme si to:

  • vyloučení z družstva je nemravné: Krušnohor bývalé nájemníky městských bytů využil, aby se výhodně dostal k bytovým domům, exploatoval je tak dlouho, jak to jen šlo, a když privatizace skončila, tak se svých členů nezákonně pokouší zbavit
  • vyloučení z družstva je protiprávní: probíraný poplatek 300 Kč + DPH je stanovami předepsán pravděpodobně protiprávně, protože je diskriminační; i kdyby byl poplatek oprávněný, není možné jednu skupinu členů hromadně vyloučit bez odeslání výstrahy a řádného projednání představenstvem – rozeslání pouhého neadresného oznámení k platnému vyloučení nestačí

Mimochodem v létě 2016 bude Krušnohor svoji měsíční odměnu za správu domů navyšovat ze 156 Kč na 168 Kč za jednotku a začne svým zákazníkům účtovat hromadu jiných poplatků. Krušnohor nikdy nepatřil mezi laciné správcovské firmy, tímto se však suverénně zařadí mezi nejdražší správcovské firmy v České republice.

Autor: Lubomír Gomboš

V článku jsem podrobně představil a zdokumentoval nesrovnalosti ve fungování družstva Krušnohor. Při jeho psaní jsem se pokusil zachovat přiměřenou přesnost, ale současně psát co nejvíce přístupnou formou. Nemám ambice vést polemiku s účetními, daňovými a právními postupy SBD Krušnohor. Budu ale rád, pokud své chování SBD Krušnohor vysvětlí a přestane se vymlouvat na nový občanský zákoník. Zpochybňuji, že by ukončování členství v družstvu jedné skupině členů mělo s občanským zákoníkem cokoliv společného. Připouštím však, že z důvodu nepřístupnosti informací pracuji též s hypotézami, které jsem se ale pokusil v rámci omezených možností ověřit. Prohlašuji, že při shromažďování informací jsem jednal s řádnou péčí a podnikl řádné dostupné kroky k ověření pravdivosti těchto informací.


Facebook Google plus Twitter 

Komentáře

7 komentářů k článku: Hromadné rušení členství v družstvu Krušnohor zasáhlo tisíce lidí, je však neplatné

  • Josef, 9. 3. 2016 #

    V roce 2011 jsem zakoupil byt do osbního vlastnictví. K provedení dalších adm. úkonů byla nutná osobní účast prodávajícího a kupujícího na SBD Krušnohor. Paní na přepážce mě vyzvala, abych zaplatil členský příspěvek ve výši 300Kč a12,- Kč polatek.Důvodem bylo tvrzení, že je to členský příspěvek na správu.V současné době jsem na základě dopisu z SBD Krušnohor zaslal email s dotazem ke členství, tak očekávám odpověď.

  • jc, 9. 3. 2016 #

    Uff, tak jsem dočetl až do konce. Koukám, že naši slavní družstevníci neumí napsat ani stanovy! Postarali se o pěkný trapas.

  • Mrzout, 11. 3. 2016 #

    Josefe, zveřejníte zde odpověď SBD Krušnohor na Váš dotaz ohledně členství ?

  • Josef, 20. 3. 2016 #

    Tak si jdu někam objednat mix s betonem a zatím si na odpověď z SBD Krušnohoru postavím čekárnu z betonu.

  • Mrzout, 21. 3. 2016 #

    Josefe, dojednejte si na ty mixy betonu množstevní slevu, neboť jsem přesvědčen, že při čekání na odpověď na Váš e-mail postavíte těch čekáren mnohem víc.

  • Karel, 22. 7. 2019 #

    Vážený pane Gomboš, velmi oceňuji čas a energii, kterou jste investoval do sepsání a uveřejnění velmi zajímavého a dle mého názoru i velice odborného článku. V uvedené souvislosti bych si dovolil upozornit na jednu okolnost, kterou ve svém článku také okrajově zmiňujete.
    Jedná se o podmínky privatizace bytového fondu. Citace:”Ještě před prodejem budovy do vlastnictví družstva se mělo alespoň 60 % nájemníků z domu stát členy družstva (ale ti, kteří nechtěli, nemuseli, mohli zůstat nadále jen nájemníky a byt si od družstva pronajímat).” Krušnohor se tak za velmi výhodných a neobvyklých podmínek dostal k velkým majetkům v řádech desítek až stovek milionů korun, jen díky tomu, že odkoupil celý bytový dům za tzv. “zvýhodněnou privatizační cenu”, ale ta byla určena pro stávající nájemníky, kteří měli zájem o následný převod bytů do osobního vlastnictví a nikoliv pro Krušnohor, který tyto byty koupil za zlomek jejich skutečné hodnoty. Následně pak Krušnohor některé z těchto bytů po jejich uvolnění prodal (nechci spekulovat jak došlo k jejich uvolnění, ale jistě vše nebylo zcela “křišťálově čisté”), ale už za tržní cenu. Na to co zde popisuji nahlíží Evropská unie jako na tzv. nedovolenou veřejnou podporu a neoprávněný majetkový prospěch na úkor rozpočtu města Mostu i nájemníků, kteří byty v rámci privatizace neodkoupili. Uvedená situace je jistě zajímavá i z daňového hlediska, kdy s plným vědomím koupíte něco výrazně pod cenou (v tomto případě bytové jednotky) za třetinu jejich ceny. Pak se jedná o dar, který mezi cizími osobami podléhá darovací dani, ale tu Krušnohor státnímu rozpočtu nikdy nezaplatil.a porušuje tak daňové zákony a okrádá státní rozpočet.

  • Lubomír Gomboš, 31. 7. 2019 #

    Děkuji za reakci. Od roku 2016 jsem svůj názor na věc nezměnil a s odstupem času se ukazuje, že jsem se v základu nemýlil. Dnes mám v ruce dva pravomocné rozsudky, které potvrdily neplatnost ukončení členství členů družstva v roce 2016; neplatnost konstatoval okresní soud v Mostě, dvakrát krajský soud v Ústí n.L. a oba rozsudky potvrdil vrchní soud v Praze. Navozenými úvahami jsem se také detailně zabýval, ale učinil jsem závěr, že po otevření těchto otázek by poškozeno bylo družstvo a především jeho členové, kdy dopady by byly fatální pro celý Most. Proto jsem své síly napřel proti organizátorům těchto kulišáren a počítám, že o výsledku se dozvíme do r. 2022.


Vložit komentář:

E-mail nebude zveřejněn.

Přidáním čtenářského názoru do diskusí či fóra souhlasíte s všeobecnými podmínkami.


Vzory a formuláře